Zadina

Nevinný akt vznikl zcela neplánovaně a naprosto spontánně. Krátce po porodu u nás přespala Aneta. Tehdy ještě Babcová. Já tehdy jako její švindlfotr ji nafotil hned zrána, když ještě kojila svého prvorozeného syna Felixe. Bylo krásné ticho a Aneta se kvůli soukromí otočila ke zdi a já ji v žertu mírně stahoval kalhotky. Vždy jen sykla:

"Danouši, ty úchyláku, přestaň!"

Jenže podle hlasu bylo znát, že to tak horké nebude.

Takže já, coby čerstvě pasovaný na úchyla, každou chvíli posunul kalhotky za gumu o kousíček níž. Pak mě napadlo přinést si foťák a ten výjev si zvěčnit a pak šup s tím na plátno. Jenže to šup na plátno bylo v rozmezí jedenácti let. Možná může někoho zajímat, jestli bych Anetu a Báru maloval nahé kdyby byly moje vlastní dcery. Tak to už mám pro sebe dávno vyřešené, protože vím, že je miluji jako svoje vlastní, takže ano. Proč namaluji akty svých vlastních synů Davida a Daniela? To je rovněž jednoduché. Protože mužské akty nemaluji. Když někoho milujete, na krvi už tolik nezáleží.